Den za obnovu lesa

O projektu


Unikátní celorepubliková akce Lesů ČR, která probíhá současně na 14 místech po celé republice. Sázení nového lesa - sázíme lesy pro budoucnost.

Sázíme lesy pro budoucnost

Čelíme jedné z největších kalamit v dějinách lesnictví. Hlavním viníkem je probíhající klimatická změna a s ní související sucho. Historická výzva, kterou nelze než přijmout…

Nesporná je naše povinnost vytvořit na zbytcích starého lesa les nový. Čím dříve se do toho pustíme, tím to půjde snáz a levněji. Rozsah ploch, které musíme osázet, je tak obrovský, že tvoříme novou krajinu. Takovou, která znovu přetrvá generace.

Kalamitu je možné vnímat i jako příležitost. Příležitost pro nový les, odolnější vůči škůdcům, měnícímu se klimatu i stále větším výkyvům… V tomto případě to není jen možné, ale naprosto nezbytné. Jiná alternativa než nový les totiž není.

Na jaké lesy se můžeme v budoucnu těšit?

Věkově a druhově bohaté, o několika výškových patrech. Mnohem lépe zadrží vodu, vytvoří stín, pročistí vzduch, ochladí okolní krajinu.

Každý nový les nejprve pečlivě vyprojektujeme podle konkrétní lokality – nadmořské výšky, svažitosti, půdního složení, polohy místa, převažujícím větrům.

Každý les, který obnovujeme, se většinou skládá z nejméně tří druhů dominantních dřevin zastoupených přibližně po dvaceti procentech a dále mixu různých dřevin a přirozené obnovy.

Máme z čeho vybírat, nemusíme sahat po exotických dřevinách importovaných z jiných podnebných pásem. Nový les vysadíme z více než pěti desítek původních domácích dřevin.

Plochy sázíme tak, aby dřeviny byly vzájemně promíchané podle konkrétních půdních, vlhkostních a světelných podmínek.

Jelikož každý druh má jinou dynamiku růstu, vzniknou pestré porosty o více patrech.

V prosvětlených místech se postupně přirozenými nálety obnoví keřové a bylinné spodní patro z bezu, maliníku, ostružiníku, jeřábu či hlohu. To poskytne úkryt a potravu drobným živočichům, hmyzu a broukům, zajistí tolik potřebné mikroklima pro kořeny vyšších stromů, pomůže zpomalit vysychání lesní půdy a zadržet dešťovou vodu co nejdéle v lesním porostu.

Nový les bude lépe fungovat jako účinná zábrana proti půdní a větrné erozi a nadměrnému vypařování vody. Uchová chlad a vlhko i při vysokých letních teplotách a bude příznivě působit na své okolí. Lesy jsou nejlepší klimatizací. Uvnitř lesa je v létě o několik stupňů chladněji než ve volné krajině. Ve středních nadmořských výškách, pahorkatinách, dáváme už dnes přednost javorům, jedlím, bukům, jilmům a lípám. V podhorských a horských polohách, tedy s přibývající nadmořskou výškou, postupně zvyšujeme podíl buku a jedle, ale své místo zde mají i smrky, které do těchto poloh ve střední Evropě tradičně patří a jsou tady po staletí doma.

Takzvané cílové dřeviny – duby, buky, lípy – odolají díky dostatku vody i druhové a věkové pestrosti mnohem lépe škůdcům, přemnoženým v důsledku zvyšujících se teplot, ale 
i vichřicím a dalším extrémním povětrnostním vlivům, kterých bude v důsledku klimatických změn v dalších desetiletích podle meteorologů přibývat.

Sázíme les plný života, bohatý na množství bylinných druhů, a zejména drobných živočichů, jejichž počty podle vědců v české krajině v posledních desetiletích dramaticky klesají.

Jen takové lesy pro budoucnost přečkají příští generace i staletí a zajistí správné a vyvážené fungování všech funkcí lesa, bez nichž se naše krajina, ale ani my neobejdeme.

Text převzatý od autora projektu Lesy ČR