Zpět k tradicím

Vznik projektu


Tento projekt vznikl z mého zájmu o lidové zvyky a duchovní tradice našich pradědů a babiček a hlavně našich předků.

Vedla mě k tomu i současná doba, která je přetechnizovaná, plná komerce, reklam a která lidi od sebe postupně odcizila. Pro věčnou zaneprázdněnost a honbu za penězi jsme už zapomněli jaké to je být jen tak všichni pospolu u rodinného krbu nebo oběda a sdílet své zážitky, radosti, jako to bylo dříve za starých časů našich dědů a babiček.

Kdyby jsme neslavili Velikonoce, Vánoce či Poutě, málokdo by se s celou rodinou určitě sešel. Bohužel však mnoho lidí tyto svátky bere spíše komerčně pro předávání dárků, než aby pochopili jejich skutečnou duchovní hodnotu a význam. Lidé měli k sobě dřív blíž, například pracovali na poli, ženy praly v řece, draly peří, dědové předčítali společně dětem pohádky pod lípou či před spaním vyprávěli na peci. Společně si vážili pospolitosti a byli vděčni za takové chvíle, více si rozumněli, pomáhali, měli se rádi a měli i blíž k přírodě. Navíc byli zdravější po těle i duchu.

Ano, i když to sice práci usnadnilo, s příchodem strojů se postupně to hezké mezi lidmi a spojení s přírodou pomalu vytratilo. Lidé začali být více závistiví, kdo má lepší to a to a uzavřenější do sebe. A to je škoda. Příchodem komerčních reklam a médií, politických záležitostí člověk zapomněl být i sám sebou. Sice se najdou některé výjimky, kteří si tzv. žijí po svém, ignorují okolní svět Matrixu, ale společnost je má za podivíny. Naopak tito lidé jsou bohatější na duchu, i když jsou třeba materiálně chudší a hlavně jsou sami sebou, nehoní se za mamonem, dělají to co je baví a naplňuje.

Dříve za našich předků Keltů, Slovanů byly hodnoty pospolitosti, lásky, vzájemné důvěry a pomoci, úcty k sobě, k životu i k přírodě nejen ještě více uznávány, ale i oslavovány. I když tato doba byla někdy krušná, lidé si udělali čas a oslavovali i několik dní. Dříve společně oslavovali život, slunovraty, rovnodennosti a i bojovníci zanechávali bojů. Dělali se další krásné tradice, které byly už dávno zapomenuty.

Vize a cíle


Proto jsem se rozhodla dělat tuto dobrovolnou činnost a oživovat tak tyto dávné tradice a lidové zvyky našich pradědů a prababiček a připomenout lidem, jak krásné může být zase spolu v lásce a radosti, být opět blíže k přírodě a najít znovu i sami sebe.

Štěpánka Inka Lexová